Plenární přednášky

 

ROSIE ALEXANDER (Spojené království)

Rosie Alexander je výzkumnice a kariérová poradkyně působící na Orknejských ostrovech v severním Skotsku. V současnosti dokončuje svou dizertaci na Mezinárodním centru poradenských studií (International Centre for Guidance Studies – iCeGS). Ve svém výzkumu se věnuje kariérním drahám mladých vysokoškoláků z Orknejí a Shetland. Vybrané publikace jsou dostupné zde: www.rosiealexander.co.uk.

Název příspěvku:  Role geografického prostoru v rozvoji kariéry a kariérovém poradenství

Abstrakt příspěvku:

Pohyb je nedílnou součástí toho, jak přemýšlíme o kariérovém rozvoji – např. pohyb vzhůru po kariérním žebříčku nebo pohyb po kariérové cestě. Navzdory tomu, klasická kariérová teorie věnuje velmi málo pozornosti geografickým pohybům jako složce kariérového rozvoje. Jaký vliv na kariérový rozvoj mají individuální rozdíly v možnostech a ochotě stěhovat se na různé vzdálenosti? Jak můžeme s geografickou mobilitou v kariérovém poradenství pracovat? Tato přednáška, vycházející z nedávno ukončené studie a současných výzkumných projektů věnovaných kariérovému rozvoji absolventů ze dvou nejvíce venkovských oblastí Spojeného království (Orknejí a Shetland), doloží důležitost uvažování o geografickém prostoru a geografické mobilitě jako o klíčových faktorech kariérového rozvoje.

 

THOMAS DIENER (Rakousko)

Thomas Diener se v posledních 25 letech aktivně věnuje propojování projektového managementu a osobnostního rozvoje. Studoval ve Výzkumné asociaci pro procesně orientovanou psychologii (the Research Association for Process-Oriented Psychology) založenou Arnoldem Mindellem v Zürichu a v Portlandu a také na Morenově Institutu ve Švédsku (Psychodrama a Sociometrie). Jako vedoucí týmu a tvůrce konceptu pro akreditovaný vzdělávací výcvik v kariérovém poradenství je také čestným členem slovenského Združenia pre kariérové poradenstvo a rozvoj kariéry.

Název příspěvku: Poradenství v turbulentní době – usnadnění individuální a kolektivní změny

Abstrakt příspěvku:

Čím více se industriální věk hlásí k odchodu a do našeho chápání práce se vnucují principiální změny, tím více jsou pro konzultanty důležité otázky týkající se budoucnosti komunity jako celku. Nekonvenční způsoby života a práce mohou být pro určité cílové skupiny zajímavými alternativami. Obzvláště, když se tradiční formy práce dostávají z různých stran (globalizace, digitalizace, environmentální otázky, apod.) stále více pod tlak. Důležitou otázkou v budoucnosti bude, jak výrazně budeme schopni vidět individuální a kolektivní změnu jako vzájemně závislé procesy a podpořit obojí v našich lokálních komunitách a v našich globálních sítích.

 

LENKA HLOUŠKOVÁ (Česká republika)

Lenka Hloušková působí jako odborná asistentka na Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a svůj odborný zájem rozděluje mezi témata týkající se služeb kariérového poradenství a témata rozvoje základních škol. Po absolutoriu magisterského studia oborů Pedagogika–Historie, specializačního studia Výchovného poradenství, doktorského studia oboru Pedagogika a řady seminářů i krátkodobějších výcviků v kariérovém poradenství se začala věnovat i otázkám vzdělávání kariérových poradců. Oporou jí v tom jsou nejen výsledky výzkumu, ale také zkušenosti s výukou kurzů kariérového poradenství ve studijních programech nabízených Ústavem pedagogických věd FF MU a zapojení do řady rozvojových projektů. Na národní úrovni zastupuje své pracoviště v Národním poradenském fóru a na evropské úrovni je jedním ze zakládajících členů sítě NICE (Network for Innovation in Career Guidance and Counselling in Europe), profesní asociace jejímž cílem je podpora výzkumu a vzdělávání kariérových poradců na vysokých školách v Evropě.

Název příspěvku: Role profesních asociací a mezinárodních sítí ve vzdělávání kariérových poradců

Abstrakt příspěvku:

Nedílnou součástí života každého profesionála je navazování a rozvíjení kontaktů, které mu umožní být součástí své odborné komunity a podílet se na dění ve svém oboru. V současné době toto síťování nabývá různých podob a kariérovým poradcům v Evropě se nabízí možnost sdružovat se v rozmanitých profesních asociacích, z nichž naprostá většina působí na národní úrovni. Kromě toho mohou být kariéroví poradci či organizace, kde působí, členy mezinárodních odborných sociálních sítí. Jedním ze společných cílů profesních asociací i odborných sociálních sítí, je podpora profesního rozvoje každého člena, čímž tato uskupení ovlivňují vzdělávání nejen svých členů, ale vstupují do vzdělávání kariérových poradců i v obecnější rovině.

Ve vzdělávání kariérových poradců se v ČR neuplatňuje jednotný přístup a systémově není nastavené ani diferencované vzdělávání podle specifik jednotlivých skupin kariérových poradců. Na základě opakovaných analýz vzdělávacích nabídek určených kariérovým poradcům v ČR je zřejmé, že se ve vzdělávání kariérových poradců dají identifikovat tři rozdílné přístupy, které fungují paralelně vedle sebe: přístup založený na vyučování, multiprofesionální přístup a kompetenční přístup. Cílem přednášky je nastínit role profesních asociací a mezinárodních odborných sociálních sítí v každém z uvedených přístupů a otevřít otázku, jak využít potenciál jednotlivých sítí ve vzdělávání kariérových poradců nejen v ČR, ale i dalších evropských zemích.

 

JEAN-JACQUES RUPPERT (Lucembursko)

Jean-Jacques Ruppert absolvoval postgraduální studium psychologie a pedagogiky ve Skotsku, Francii a Německu. Od roku 1994 pracuje pro ministerstvo školství, jako pedagogický psycholog a poradce v Lycée classique de Diekirch v Lucembursku. Je vedoucím institutu Applied Vocational Psychology and Policy research unit (AVOPP), mezinárodního výzkumného centra založeného v roce 2005 v Lucembursku, členem  Network for Innovation in Guidance and Career Counselling in Europe (NICE), členem rady International Association for Vocational and Educational Guidance (IAEVG). Úzce spolupracuje s Hochschule der Bundesagentur für Arbeit (HdBA), Univerzitou v Mannheimu v Německu na výzkumných projektech a výuce studentů v jejich magisterském programu. Je aktivně zapojen do spolupráce s Istanbulskou technickou Univerzitou, kde participuje na jejich magisterském programu Kariéra a management talentu.

Název příspěvku: Poradci všech zemí, spojte se!  / Změň, co můžeš – akceptuj, co změnit nejde?

Abstrakt příspěvku:

Ve svém příspěvku do publikace Kariérové poradenství pro sociální spravedlnost (Routledge, 2018) nazvaném „Prekarita, austerita (rozpočtová přísnost) a sociální smlouva v tekutém světě: kariérové poradenství mediátorem mezi jedincem a státem“, Ronald Sultana uznává na jedné straně, že „od kariérových poradců… nemůže být očekáváno vyzývat zásadní systémové problémy, které vyžadují politická a ekonomická rozhodnutí a kroky na makro úrovni, současně na národní i nadnárodní scéně.“ Avšak na druhé straně (Sultana) zdůrazňuje, že „toto nezbavuje profesionály v kariérovém poradenství jejich odpovědnosti ovlivnit to, kde je změna možná“. Jestliže plně souhlasím s tím, že poradci by měli usilovat o změnu tam, kde je možná, nemohu si však pomoci od myšlenky, že by také měli akceptovat to, co změnit nemohou. Ronald Sultana zdůrazňuje důležitost ukotvení základů významných deklarací v každodenní realitě pracovníků v terénu a zkoumání, jak mohou být tyto hodnoty operacionalizované; např. „uznání absolutní důstojnosti člověka; závazek k principu, že všichni lidé mají nárok… žít nad úrovní minimální chudoby a v podmínkách zajišťujících jejich důstojnost…

Autor zkoumal problém kariérového poradenství a sociální spravedlnosti v předchozím textu zaměřeném na to, co profesionálové v kariérovém poradenství mohou ve skutečnosti dělat ve snaze podpořit sociální spravedlnost. Nyní chce Jean-Jacques Ruppert zjistit, co vlastně poradci soudí o řadě výroků předložených Ronaldem Sultanou jako např. „kritika prekarizované práce; podpora progresivních agend skrze participaci v sociálních hnutích…; nulová tolerance vůči symbolickému, morálnímu a fyzickému násilí, včetně toho páchaného institucemi poskytujícími kariérové poradenství“. Autor bude prezentovat svá zjištění a diskutovat, zda jsou tvrzení Ronalda Sultany příkladem cesty vpřed, nebo nejsou ničím víc než zbožným přáním.

Být mobilním, nebo nebýt, to je oč tu běží

V evropském kontextu zvýšené mobility ve vzdělávání, odborné přípravě a zaměstnání musí profesionálové v kariérovém poradenství zajistit, aby služby celoživotního kariérového poradenství dostupné pro občany EU dosahovali nejvyšší kvality. To představuje reálnou výzvu, která vyžaduje po poradcích dobré znalosti o formách organizace poradenských služeb a systémech vzdělávání a odborné přípravy, které v Evropě existují, stejně jako o odpovídajících socioekonomických a kulturních kontextech. Ve svém příspěvku J. J. Ruppert promluví o tomto pro něj srdečním tématu s humorem, hravým a podněcujícím způsobem.

 

RIE THOMSEN (Dánsko)

Rie Thomsen je docentkou a vedoucí Oddělení poradenského výzkumu Dánského institutu vzdělávání na Aarhus University v Dánsku. Ve svém výzkumu se věnuje praxi a politikám celoživotního kariérového poradenství se zvláštním zájmem o roli komunit, organizaci a vedení při poskytování kariérového poradenství a aspekty sociální spravedlnosti. Dále se intenzivně věnuje vytváření inspirujícího prostředí pro interdisciplinární výzkum v oblasti celoživotního učení a celoživotního poradenství. Má zkušenosti se zapojením do několika mezinárodních projektů. V roce 2012 publikovala svůj výzkum Career Guidance in Communities (Kariérové poradenství v komunitách), za který získala dánskou Národní cenu poradenství (2013). V roce 2018 spolu s profesory Tristramem Hooleym a Ronaldem Sultanou editovala publikaci Career Guidance and Social Justice – Contesting Neo-liberalism. Je mezinárodní členkou NICEC (National Institute fo Career Educational and Counseling), zakládající členkou NICE (Network for Innovation in Career Guidance and Counselling) Foundation a vědecká koordinátorka Evropského doktorského program v kariérovém poradenství (ECADOC). Současně působí jako expertní poradce pro rozvoj rámce kariérového učení a kariérových kompetencí pro Skills Norway.

Název příspěvku: Kariérové poradenství v komunitách – model pro reflexivní praxi

Abstrakt příspěvku:

Rie Thomsen ve své prezentaci položí otázku, jak je kariérové poradenství propojeno s každodenním životem lidí a komunit, v nichž žijí. Na základě své knihy Career Guidance in Communities (Kariérové poradenství v komunitách) diskutuje možnost vybudovat poradenství jako součást komunitního života, a ne jako od něj odtrženou aktivitu. Kariérové poradenství v komunitách může být považováno za teorii sociální praxe, která obhajuje změnu perspektivy od individuálního ke kolektivnímu jako výchozí bod pro rozvoj poradenských činností. S ohledem na škrty ve financování poradenství, ke kterým v řadě zemí dochází, diskuze o způsobech investování dostupných zdrojů nabývají na významu. Právě propojení poradenství s fungováním komunit a vytváření jeho flexibilních forem, které umožní přizpůsobit se rozdílným potřebám různých komunit, může být cestou vpřed. Za významnou součást této filozofie lze považovat rovněž praxi, která umožní účastníkům ovlivňovat poradenský proces a spolu s profesionálním poradcem tak vytvářet prostor pro nové kolaborativní způsoby práce.

 

ASA SUNDELIN (Švédsko)

Åsa Sundelin získala doktorát v oblasti pedagogiky a přednáší na Oddělní pedagogiky na Univerzitě ve Stockholmu ve Švédsku. Má zkušenosti jako kariérová poradkyně a mnoho let působila ve vzdělávání a výcviku kariérových poradců. Je také programovou koordinátorkou pro program kariérového poradenství a pro magisterské kurzy v oblasti kariérového rozvoje a poradenství na Univerzitě ve Stockholmu. V roce 2016 obhájila dizertaci na téma poradenské konverzace s mládeží s přistěhovaleckou zkušeností na střední škole. Nyní je zapojena ve dvou výzkumných projektech zaměřených na mladé migranty a ohroženou mládež. Už několikrát se zúčastnila konferencí v České republice a také zde vedla výcvik poradců.

Název příspěvku:  Učení se z pomezí lokálního a globálního – kariérové poradenství s migranty

Abstrakt příspěvku:

Peavy & Li (2003) argues that there is often a “straight” transfer of common career guidance and counselling (CGC) methods into intercultural meetings, but that “standard counselling” needs to be adapted for intercultural contexts. They conclude that the CGC practice and its assumptions must be investigated and deconstructed, which involves critically reviewing and developing the CGC practice and its assumptions, to respond to the needs of different groups. In other words, different groups contribute to development of the CGC field.

The question of how CGC can best support individuals’ career learning and decision making is a key issue irrespective of target groups, but is especially challenged in meetings with migrants. Conversations with clients with migration background are complex. The presenters Swedish study showed that both the questions of the conversation and migrants conditions implied a greater variety and uncertainty than when clients had a Swedish background. CGC with migrants puts the light on universal questions in CGC and is thus an important source of knowledge for developing the CGC pedagogy for all target groups.

This presentation aims to highlight and raise thoughts about the possibilities and constraints of career guidance and counselling (CGC) conversations from the perspective of CGC with migrants. As Sweden has had a big influx of migrants the last years the presentation draws on experience and research on CGC with migrants in Sweden and within an Erasmus+-project that aims to develop higher education courses for counsellors working with refugees.

 

MIKA LAUNIKARI (Finsko)

Mika Launikari působí v oblasti kariérového poradenství od roku 1995. V současnosti je zaměstnán ve Finské národní agentuře pro vzdělávání (Finnish National Agency for Education – EDUFI), kde je zodpovědný za internacionalizaci poradenských služeb v kontextu učící se mobility (Euroguidance). Během své kariéry se zapojil do mezinárodní spolupráce v oblasti poradenství (politiky, výzkum, praxe) s institucemi EU (Evropská komise, Cedefop, European Training Foundation, atd.) a s evropskými sítěmi (ELGPN, European Employmenet Services, Europass, atd.). V průběhu pěti let (2007 až 2012) působil v evropské agentuře CEDEFOP, kde byl zodpovědný za oblast celoživotního poradenství a učení k podnikavosti. Dále publikoval zprávy, knihy a články, řídil dlouhodobé projekty, působil jako lektor a prezentoval příspěvky na řadě mezinárodních konferencí. Obzvláště se zajímá o multikulturní poradenství, globální kariéry, politiky a strategie Evropské unie v oblasti celoživotního poradenství a zaměstnanosti. V roce 2019, bude obhajovat svoji dizertační práci na Univerzitě v Helsinkách (Fakulta pedagogických věd) na téma pracovní mobilita v rámci EU. Pro více informací navštivte: www.launikari.eu.

Název příspěvku: Globální kariérové cesty – utváření identity a interkulturní rozvoj

Abstrakt příspěvku:

V politikách a strategiích Evropské unie (EU) je opakovaně zdůrazňována důležitost rozvoje lidského kapitálu, podpora úrovně dosaženého vzdělání a přeshraniční pohyb osob z důvodu práce a učení. Pracovní mobilita v rámci EU je považována za nástroj vyrovnávání nedostatků či mezer v určitých dovednostech na trhu práce mezi 28 členskými státy. S rostoucí pracovní mobilitou v rámci EU zaměstnavatelé napříč Evropou mohou profitovat z výsledků práce talentovaných lidí z různých kulturních prostředí, což má zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky EU na globálním trhu. Talent a kompetence jsou však jednou věcí, úspěšné fungování v interkulturním profesním prostředí druhou. Je zřejmé, že talentovaní lidé jsou pro zaměstnavatele výhodou. Avšak, to není dostačující, pokud zaměstnanci z různých koutů světa neumí pracovat efektivně a konstruktivně spolupracovat v rámci mezinárodního pracoviště. Jádrem této prezentace je tedy hlubší porozumění kvalitám, které jednotlivce dělají interkulturně kompetentním, a způsoby, kterými mohou být tyto schopnosti dále rozvíjeny v nadnárodním kontextu kariéry.

Cílem prezentace je tedy prozkoumat a diskutovat kariérové výsledky mobility v rámci EU související s interkulturním rozvojem a identitou. Příspěvek se zaměří na pracovníky působící v decentralizovaných agenturách EU umístěných v Řecku (CEDEFOP), Irsku (Eurofound) a Itálii (European Training Foundation). V zásadě pak budeme sledovat dynamiku specifických elementů, které vytvářejí základní prvky interkulturního rozvoje a identity, jak se k těmto elementům vztahují  pracovníci v multikulturním pracovním prostředí a jaký význam jim dávají v perspektivě svých profesionálních kariéry v administrativě EU.