Plenární přednášky

ROSIE ALEXANDER (Spojené království)

Rosie Alexander je výzkumnice a kariérová poradkyně působící na Orknejských ostrovech v severním Skotsku. V současnosti dokončuje svou dizertaci na Mezinárodním centru poradenských studií (International Centre for Guidance Studies – iCeGS). Ve svém výzkumu se věnuje kariérním drahám mladých vysokoškoláků z Orknejí a Shetland. Vybrané publikace jsou dostupné zde: www.rosiealexander.co.uk.

Název příspěvku:  Role geografického prostoru v rozvoji kariéry a kariérovém poradenství

Abstrakt příspěvku:

Pohyb je nedílnou součástí toho, jak přemýšlíme o kariérovém rozvoji – např. pohyb vzhůru po kariérním žebříčku nebo pohyb po kariérové cestě. Navzdory tomu, klasická kariérová teorie věnuje velmi málo pozornosti geografickým pohybům jako složce kariérového rozvoje. Jaký vliv na kariérový rozvoj mají individuální rozdíly v možnostech a ochotě stěhovat se na různé vzdálenosti? Jak můžeme s geografickou mobilitou v kariérovém poradenství pracovat? Tato přednáška, vycházející z nedávno ukončené studie a současných výzkumných projektů věnovaných kariérovému rozvoji absolventů ze dvou nejvíce venkovských oblastí Spojeného království (Orknejí a Shetland), doloží důležitost uvažování o geografickém prostoru a geografické mobilitě jako o klíčových faktorech kariérového rozvoje.

 

THOMAS DIENER (Rakousko)

Thomas Diener se v posledních 25 letech aktivně věnuje propojování projektového managementu a osobnostního rozvoje. Studoval ve Výzkumné asociaci pro procesně orientovanou psychologii (the Research Association for Process-Oriented Psychology) založenou Arnoldem Mindellem v Zürichu a v Portlandu a také na Morenově Institutu ve Švédsku (Psychodrama a Sociometrie). Jako vedoucí týmu a tvůrce konceptu pro akreditovaný vzdělávací výcvik v kariérovém poradenství je také čestným členem slovenského Združenia pre kariérové poradenstvo a rozvoj kariéry.

Název příspěvku:  Poradenství v turbulentní době – usnadnění individuální a kolektivní změny

Abstrakt příspěvku:

Čím více se industriální věk hlásí k odchodu a do našeho chápání práce se vnucují principiální změny, tím více jsou pro konzultanty důležité otázky týkající se budoucnosti komunity jako celku. Nekonvenční způsoby života a práce mohou být pro určité cílové skupiny zajímavými alternativami. Obzvláště, když se tradiční formy práce dostávají z různých stran (globalizace, digitalizace, environmentální otázky, apod.) stále více pod tlak. Důležitou otázkou v budoucnosti bude, jak výrazně budeme schopni vidět individuální a kolektivní změnu jako vzájemně závislé procesy a podpořit obojí v našich lokálních komunitách a v našich globálních sítích.

 

JEAN-JACQUES RUPPERT (Lucembursko)

Jean-Jacques Ruppert absolvoval postgraduální studium psychologie a pedagogiky ve Skotsku, Francii a Německu. Od roku 1994 pracuje pro ministerstvo školství, jako pedagogický psycholog a poradce v Lycée classique de Diekirch v Lucembursku. Je vedoucím institutu Applied Vocational Psychology and Policy research unit (AVOPP), mezinárodního výzkumného centra založeného v roce 2005 v Lucembursku, členem  Network for Innovation in Guidance and Career Counselling in Europe (NICE), členem rady International Association for Vocational and Educational Guidance (IAEVG). Úzce spolupracuje s Hochschule der Bundesagentur für Arbeit (HdBA), Univerzitou v Mannheimu v Německu na výzkumných projektech a výuce studentů v jejich magisterském programu. Je aktivně zapojen do spolupráce s Istanbulskou technickou Univerzitou, kde participuje na jejich magisterském programu Kariéra a management talentu.

Název příspěvku: Poradci všech zemí, spojte se!  / Změň, co můžeš – akceptuj, co změnit nejde?

Abstrakt příspěvku:

Ve svém příspěvku do publikace Kariérové poradenství pro sociální spravedlnost (Routledge, 2018) nazvaném „Prekarita, austerita (rozpočtová přísnost) a sociální smlouva v tekutém světě: kariérové poradenství mediátorem mezi jedincem a státem“, Ronald Sultana uznává na jedné straně, že „od kariérových poradců… nemůže být očekáváno vyzývat zásadní systémové problémy, které vyžadují politická a ekonomická rozhodnutí a kroky na makro úrovni, současně na národní i nadnárodní scéně.“ Avšak na druhé straně (Sultana) zdůrazňuje, že „toto nezbavuje profesionály v kariérovém poradenství jejich odpovědnosti ovlivnit to, kde je změna možná“. Jestliže plně souhlasím s tím, že poradci by měli usilovat o změnu tam, kde je možná, nemohu si však pomoci od myšlenky, že by také měli akceptovat to, co změnit nemohou. Ronald Sultana zdůrazňuje důležitost ukotvení základů významných deklarací v každodenní realitě pracovníků v terénu a zkoumání, jak mohou být tyto hodnoty operacionalizované; např. „uznání absolutní důstojnosti člověka; závazek k principu, že všichni lidé mají nárok… žít nad úrovní minimální chudoby a v podmínkách zajišťujících jejich důstojnost…

Autor zkoumal problém kariérového poradenství a sociální spravedlnosti v předchozím textu zaměřeném na to, co profesionálové v kariérovém poradenství mohou ve skutečnosti dělat ve snaze podpořit sociální spravedlnost. Nyní chce Jean-Jacques Ruppert zjistit, co vlastně poradci soudí o řadě výroků předložených Ronaldem Sultanou jako např. „kritika prekarizované práce; podpora progresivních agend skrze participaci v sociálních hnutích…; nulová tolerance vůči symbolickému, morálnímu a fyzickému násilí, včetně toho páchaného institucemi poskytujícími kariérové poradenství“. Autor bude prezentovat svá zjištění a diskutovat, zda jsou tvrzení Ronalda Sultany příkladem cesty vpřed, nebo nejsou ničím víc než zbožným přáním.

Být mobilním, nebo nebýt, to je oč tu běží

V evropském kontextu zvýšené mobility ve vzdělávání, odborné přípravě a zaměstnání musí profesionálové v kariérovém poradenství zajistit, aby služby celoživotního kariérového poradenství dostupné pro občany EU dosahovali nejvyšší kvality. To představuje reálnou výzvu, která vyžaduje po poradcích dobré znalosti o formách organizace poradenských služeb a systémech vzdělávání a odborné přípravy, které v Evropě existují, stejně jako o odpovídajících socioekonomických a kulturních kontextech. Ve svém příspěvku J. J. Ruppert promluví o tomto pro něj srdečním tématu s humorem, hravým a podněcujícím způsobem.

 

RIE THOMSEN (Dánsko)

Rie Thomsen je docentkou a vedoucí Oddělení poradenského výzkumu Dánského institutu vzdělávání na Aarhus University v Dánsku. Ve svém výzkumu se věnuje praxi a politikám celoživotního kariérového poradenství se zvláštním zájmem o roli komunit, organizaci a vedení při poskytování kariérového poradenství a aspekty sociální spravedlnosti. Dále se intenzivně věnuje vytváření inspirujícího prostředí pro interdisciplinární výzkum v oblasti celoživotního učení a celoživotního poradenství. Má zkušenosti se zapojením do několika mezinárodních projektů. V roce 2012 publikovala svůj výzkum Career Guidance in Communities (Kariérové poradenství v komunitách), za který získala dánskou Národní cenu poradenství (2013). V roce 2018 spolu s profesory Tristramem Hooleym a Ronaldem Sultanou editovala publikaci Career Guidance and Social Justice – Contesting Neo-liberalism. Je mezinárodní členkou NICEC (National Institute fo Career Educational and Counseling), zakládající členkou NICE (Network for Innovation in Career Guidance and Counselling) Foundation a vědecká koordinátorka Evropského doktorského program v kariérovém poradenství (ECADOC). Současně působí jako expertní poradce pro rozvoj rámce kariérového učení a kariérových kompetencí pro Skills Norway.

Název příspěvku:  Kariérové poradenství v komunitách – model pro reflexivní praxi

Abstrakt příspěvku:

Rie Thomsen ve své prezentaci položí otázku, jak je kariérové poradenství propojeno s každodenním životem lidí a komunit, v nichž žijí. Na základě své knihy Career Guidance in Communities (Kariérové poradenství v komunitách) diskutuje možnost vybudovat poradenství jako součást komunitního života, a ne jako od něj odtrženou aktivitu. Kariérové poradenství v komunitách může být považováno za teorii sociální praxe, která obhajuje změnu perspektivy od individuálního ke kolektivnímu jako výchozí bod pro rozvoj poradenských činností. S ohledem na škrty ve financování poradenství, ke kterým v řadě zemí dochází, diskuze o způsobech investování dostupných zdrojů nabývají na významu. Právě propojení poradenství s fungováním komunit a vytváření jeho flexibilních forem, které umožní přizpůsobit se rozdílným potřebám různých komunit, může být cestou vpřed. Za významnou součást této filozofie lze považovat rovněž praxi, která umožní účastníkům ovlivňovat poradenský proces a spolu s profesionálním poradcem tak vytvářet prostor pro nové kolaborativní způsoby práce.