Plenární přednášky 2020

 

Panelová diskuze: Potřebujeme nalézt nové pojetí kariérového poradenství ve světle nynější pandemie?

TRISTRAM HOOLEY (moderátor) + THOMAS  DIENER, JAANA KETTUNEN, JEROME ROSSIER , JIŘÍ VOTAVA (hosté)

 

TRISTRAM HOOLEY (Spojené království)

Tristram Hooley je ředitelem organizace Research, The Careers & Enterprise Company, profesor na Inland Norway University of Applied Sciences, profesor na International Centre for Guidance Studies, University of Derby, profesor na  University of Southern Queensland. Je také členem platformy NICE a členem rady Editorial Board of the British Journal of Guidance and Counselling. Tristram publikoval 4 knihy, 12 knižních kapitol, 14 recenzovaných článků, 14 článků v odborných časopisech a 63 výzkumných zpráv. Ve svém výzkumu se zaměřuje na vztah mezi politikou, politickými opatřeními, vzděláváním v praxi a kariérovým poradenstvím. Zejména se zajímá o kariérové poradenství ve vztahu k technologiím, sociální spravedlnosti a formování identity. Jeho kniha (spoluautory jsou Ronald Sultana a Rie Thomsen) zkoumá kariérové poradenství a boj o sociální spravedlnost v neoliberálním světě.

THOMAS DIENER (Rakousko)

Thomas Diener se v posledních 25 letech aktivně věnuje propojování projektového managementu a osobnostního rozvoje. Studoval ve Výzkumné asociaci pro procesně orientovanou psychologii (the Research Association for Process-Oriented Psychology) založenou Arnoldem Mindellem v Zürichu a v Portlandu a také na Morenově Institutu ve Švédsku (Psychodrama a Sociometrie). Jako vedoucí týmu a tvůrce konceptu pro akreditovaný vzdělávací výcvik v kariérovém poradenství je také čestným členem slovenského Združenia pre kariérové poradenstvo a rozvoj kariéry.

JAANA KETTUNEN (Finsko)

Jaana Kettunen je výzkumnice a zástupkyně ředitele ve Finském institutu pro vzdělávání a výzkum na Univerzitě v Jyvaskyle. Její práce se zaměřuje na roli informačních a komunikačních technologií (ICT) a sociálních medií v kariérovém poradenství. Věnuje se jak teoretické, tak i praktické stránce: cílí ve své práci na rozvoj pedagogických praktik, které jsou založeny na teorii a důkazech. V poslední době se její výzkum zaměřil na etické otázky, jak v networkingu, tak i v ICT a jejich ukotvení v národních poradenských politikách a opatřeních. https://ktl.jyu.fi/en/staff/kettunen-jaana

JEROME ROSSIER (Belgie)

Jérôme Rossier studoval psychologii na University of Lausanne a na Catholic University of Louvain v Belgii. Nyní je profesorem kariérového poradenství a psychologie na Institute of Psychology (IP) na University of Lausanne. Je také editorem International Journal for Educational and Vocational Guidance a členem několika redakčním rad pro vědecká periodika jako např. Journal of Vocational Behavior or the Journal of Research in Personality. Zaměření jeho výzkumu a výuky zahrnuje oblasti jako poradenství, charakterové vlastnosti, psychologické vyhodnocení a mezikulturní psychologie. Publikoval mnoho článků a kapitol knih, naposledy se podílel na knize Handbook of life design: From practice to theory and from theory to practice.

JIŘÍ VOTAVA (Česká republika)

Dlouhodobě se zabývá vzděláváním učitelů a výukou pedagogických disciplín, zejména didaktiky a sociální pedagogiky na Institutu vzdělávání a poradenství České zemědělské univerzity v Praze. Vzdělávání a výchovu chápe jako proces, ve kterém se spojují a prolínají různé oblasti vědění a překračují hranice tradičního pedagogického myšlení. V kariérovém poradenství preferuje autonomní učení, sociokognitivní přístupy, teorie kariérového rozhodování nebo přístupy založené na vyprávění. Věří, že kariérové poradenství by mělo být součástí práce každého učitele.

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….

 

JITKA JIRSÁKOVÁ (Česká republika)

V současnosti působí jako odborná asistentka na Institutu vzdělávání a poradenství na České zemědělské univerzitě v Praze (IVP ČZU), kde se výzkumně i pedagogicky zaměřuje na oblast kariérového poradenství a didaktiky. V Kariérním centru ČZU vede individuální konzultace profesního směřování studentů i absolventů ČZU. Pomáhá studentům identifikovat jejich silné a slabé stránky, zorientovat se v jejich snech a koučovat je v jejich volbě. Je také garantem nového bakalářského studijního programu Kariérové poradenství a vzdělávání na IVP ČZU. Nerada dělá věci, které nemají smysl a své praktické využití. Proto si zamilovala kariérové poradenství, které splňuje oboje – má smysl i praktické využití. Řídí se následujícím mottem od J. A. Komenského: „Co nevytvoříte v čase, který je Vám vyměřen, nikdo to za Vás již nevykoná.“

a

JIŘÍ VOTAVA (Česká republika)

Subjektivní připravenost žáků středních odborných škol na pracovní trh 

Kariérové poradenství a vzdělávání se před více než deseti lety stalo součástí rámcových vzdělávacích programů a postupně i realitou českého vzdělávacího systému na jednotlivých stupních školské soustavy. Jaká je ale skutečná situace jmenovitě na středních odborných školách? Co se žáci učí a jak jsou připraveni na budoucí uplatnění ve zvoleném oboru? Jak odbornou přípravu sami hodnotí? 

V rámci plenární přednášky budou prezentovány výstupy z dotazníkového šetření mezi žáky středních odborných škol v projektu podpořeného Technologickou agenturou ČR (TL02000256). V dotazníkovém šetření bylo mimo jiné sledováno, jak jsou respondenti ve vyšších ročnících spokojeni s volbou svého oboru, respektive jakou budoucí kariérní dráhu plánují. Příspěvek autoři rozdělili do čtyř dílčích témat. Na prvním místě byla z celkového výzkumného vzorku (N=1873) vybrána skupina respondentů, kteří jsou spokojeni s volbou oboru vzdělání a mají motivaci ve vybraném oboru v budoucnosti také pracovat. Dále byla položena otázka, jak jsou tito rozhodnutí žáci spokojeni s profesní přípravou, kterou jim škola poskytuje. Ve třetí fázi bylo zjišťováno, v jakých konkrétních oblastech přípravy tito žáci vnímají jako nedostatečné, tedy na co by se školy měly v budoucnosti více zaměřit. Empirickou analýzu doplní příklady aplikace kariérového vzdělávání v rámci středních odborných škol s důrazem na to, která témata a aktivity jsou potřebné pro rozvoj dovedností řízení kariéry u žáků. 

V kariérovém poradenství preferuje autonomní učení, sociokognitivní přístupy, teorie kariérového rozhodování nebo přístupy založené na vyprávění. Věří, že kariérové poradenství by mělo být součástí práce každého učitele.

 

PETR HLAĎO (Česká republika)

Petr Hlaďo je docentem na Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Ve svém výzkumu se dlouhodobě věnuje rozhodování žáků o další vzdělávací a profesní dráze. Již ve své disertační práci se zaměřil na roli rodiny v tomto rozhodovacím procesu a ve zkoumání vlivů sociálního okolí na kariérové rozhodování stále pokračuje. V posledních letech se pod záštitou Grantové agentury ČR věnuje také výzkumu kariérové adaptability. Je autorem řady odborných publikací a didaktických materiálů pro kariérové vzdělávání žáků na základní škole a lektorem kurzů pro učitele tematického okruhu Svět práce.

Absolventi středního odborného vzdělávání na trhu práce – co zvyšuje jejich šanci na získání zaměstnání?
Segment středního odborného vzdělávání je typický tím, že absolventi získávají po jeho úspěšném ukončení odbornou kvalifikaci pro výkon profese a značná část z nich vstupuje přímo na trh práce. V současné době jsou kariérové cesty těchto absolventů stále méně přímočaré a předvídatelné, což způsobuje, že se mladí lidé při zvládání přechodu ze školy na trh práce potýkají s vyššími nároky a novými či neočekávanými výzvami. Absolventi jsou navíc ve většině vyspělých zemí z hlediska ohrožení nezaměstnaností rizikovou skupinou, neboť mají minimální pracovní zkušenosti a chybí jim pracovní návyky, které zaměstnavatelé požadují. Stejně jako většina životních přechodů je i přechod ze školy na trh práce ovlivněn řadou institucionálních, kulturních, sociálních a ekonomických okolností a faktorů, jako jsou struktura vzdělávacího systému, míra a struktura zaměstnanosti i nezaměstnanosti, které tvoří rámec zkušenosti jedince vstupujícího na trh práce. Hlavní otázkou, na kterou však budeme hledat odpověď, je, zdali a v jakých charakteristikách se liší zaměstnaní a nezaměstnaní absolventi středního odborného vzdělávání, a které faktory zvyšují jejich šanci na získání zaměstnaneckého statusu. Domníváme se, že na základě těchto znalostí by bylo možné žákům a studentům na středních školách poskytnout potřebnou pomoc a zdroje, které by jim umožnily úspěšně se vypořádat s přechodem ze školy na trh práce, a tím předejít jejich nezaměstnanosti.

……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

GERT VAN BRUSEL (Nizozemí)

Gert van Brussel je prezidentem IAEVG, Mezinárodní asociace pro vzdělávací a profesní poradenstvít a bývalý prezident a čestný člen nizozemské profesní asociace kariérového poradenství. Gert má více než 40 let zkušeností v oblasti kariérového rozvoje v mnoha rolích: poradce, konzultant, podnikatel, výzkumník, lektor a prezentující.  Působí na Open University of the Netherlands a na University of Applied Sciences of Surinam.

 

MATĚJ MATOLÍN (Česká republika)

Matěj Matolín pracuje pro startupový fond Impulse Ventures, kde pomáhá technologickým firmám s náborem a HR. Neustále se snaží nalézat nové postupy jako propojovat lidi a technologie, a budovat co nejefektivnější organizace. Matěj je jedním z nejznámějších influencerů v oblasti HR. Píše nejčtenější blog o recruitmentu Lovec Hlav, natáčí podcasty Nelidské zdroje, organizuje meetupy, přednáší na VŠ a je mentorem pro celou řadu nadějných startupů. V kariéře prošel recruitmentem a HR v různých oborech od automotive, těžký průmysl, fintech až po IT. Má zkušenosti z náboru velmi specifických pozic stejně jako tisícovek pracovníků do výroby. Několik let pracoval v zahraničí a má zkušenosti ze Silicon Valley.

Efektivní budování osobního brandu

Nejen firmy, ale i lidé mají svůj brand. A nejedná se zdaleka jen o umělce, youtubery nebo influencery. Svůj osobní brand má každý. Dozvíte se, jak jej efektivně budovat, jak lidem pomáhá v kariéře, jak zapojit sociální sítě a dát o sobě vědět těm správným lidem. Přednáška obsahuje spoustu konkrétních příkladů a praktických postupů.

 

TOMÁŠ  ERVÍN DOMBROVSKÝ (Česká republika)

Tomáš Ervín Dombrovský je analytik ve společnosti LMC. Podstatnou část své energie věnuje rozboru dat, jevů a trendů v propojených světech vzdělávání a práce. Snaží se nacházet, pojmenovávat a rozvíjet to, co je zásadní pro smysluplné uplatnění lidí a jejich lepší spolupráci ve firmách i veřejných institucích. Přednáší pro lidi z HR i vedení firem, pro odbornou i širší veřejnost. Mimo to se stará o rozšiřování partnerské spolupráce a veřejně prospěšných aktivit přesahujících každodenní byznys LMC.

Pracovní trh v průběhu koronakrize

Jak se letos změnil pracovní trh? Jak se firmy v bezprecedentních podmínkách pandemie adaptovaly? Co to všechno dělá s lidmi a jejich vztahem k práci a organizacím, v nichž se jí věnují? Jak se bude vyvíjet ne/zaměstnanost a na jaké obory a profese má krize největší dopad? Na základě aktuálních dat z pracovního trhu dostanete doporučení, nač se s lidmi hledajícími nové uplatnění nyní zaměřit, potažmo jak v roli manažera dobře nastavit podmínky pro spolupráci za současných okolností i do boudoucna.

 

PETR NOVÁK (Česká republika)

Petr Novák aktuálně pracuje ve společnosti Alza.cz – největším internetovém obchodě v rámci ČR , na pozici Head of Learning&Development. Má za sebou více než 20letou praxi ve většině úrovní i rolí managementu, a protože jeho vášeň tkví v lidech – miluje mezilidské vztahy a jejich různorodost a dynamičnost – a zároveň je Vodnář – znamení velmi typické pro roli učitele – je to ideální mix předpokladů nejen pro manažerské pozice, ale i pro rozvoj ostatních. Petrovi se podařilo najít jeho „ikigai“ – právě v Alze v roli vedoucího rozvoje společnosti.

HR je srdcem každé firmy či společnosti

Žijeme v turbulentní době, kdy se mění většina zažitých procesů, mění se výuka i samotní lidé. Zároveň ale společnosti potřebují stanovovat cíle pro sebe i své zaměstnance. Tedy plánovat konkrétní výsledky v podobě měřitelných výstupů firemních procesů. Procesy realizují zaměstnanci, ale cíle stanovují manažeři. Rolí HR v našem pojetí je tyto dva „tábory“ skamarádit a najít mezi nimi zdravý balanc v komunikaci, vztahu a schopnosti dojednat vždy podmínky přijatelné pro obě strany, tzv. win-win model. Každý byznys je primárně o lidech a každá firma je taková, jací jsou její zaměstnanci, její management, který zaměstnance vybírá a řídí. Proto HR vnímáme jako srdce společnosti.

Manželství HR a L&D
Práce HR nekončí náborem. Její nedílnou součástí je rozvoj zaměstnanců. Chce-li firma či společnost udržitelně růst, potřebuje tlukoucí srdce, které má stejně silné oba pilíře svého fungování: Správný výběr a nábor a k tomu správný rozvoj a podporu talentů. Prozradíme, jak tato spolupráce funguje v Alza.cz.

Pohled do zrcadla provozní reality
Život a práce pod neustálým tlakem změn znamená, že kdo chce uspět, musí se víc snažit, lépe rozumět situaci, dělat věci jinak, ujít extra míli, kterou překvapí. Podělíme se o příklady, které se nám osvědčují.

Osobní brand je důležitý
Abychom uspěli v neustále narůstající konkurenci, představíme v našem závěrečném bloku doporučení, nač se zaměřit, aby si vás někdo všiml.

 

EVA FRAŇKOVÁ (Česká republika)

Green Jobs – příklady a širší souvislosti

Zároveň s rostoucí aktuálností environmentálních témat roste také zájem o tzv. Green Jobs – tedy o práce, které mají nějaký pozitivní environmentální dopad. Co všechno si lze pod tímto pojmem v praxi představit? Co naopak “zelená” práce není, i když tak na první pohled může vypadat? A mají v pojmu Green Jobs místo i další aspekty práce jako smysluplnost, demokratické (sebe)řízení nebo důstojná mzda? Společné zamyšlení o podobách a možnostech udržitelné práce teď i v budoucnu.